RUMUNSKO 2002
9. - 22. září 2002
To bylo jednou takle ke konci léta ...
Kamilka Kvítečková, Beruška, Verča, Lucka, Katka, Honzík, Džon, Mates
PO 9. 9. vlak ČD: Police - Olomouc - bus Jenda-Tour: Brno - Bratislava - Oradea
|
|
| Klub vlakových čtenářů - vrcholí teoretická příprava na započatou cestu.
|
|
| Holomóc - před nástupem do autobusu Jenda-Tour.
|
ÚT 10. 9. taxi: Oradea - vlak: Vatra Dornei - bus: Roseni - a pěšky: Grinties
|
|
| Jsme v Rumunsku a tady je naše putování na mapičce (po zelených bodech jsme ťapkali pěšky).
|
|
| Spousty tunelů a mostů cestou z Oradei do Vatry Dornei.
|
|
| Občerstvovací zasávka dálkového autobusu do Piatry Neamt.
|
|
| Tady jsme se nechali vyložit. Co teď?
|
ST 11. 9. Durau - Monastir Durau - vstup na Masiv Ceahlau
|
|
| Nakonec jsme spali na palouku nad vesničkou Grinties.
|
|
| Takové krajíce sní Káťa k snídani vždycky aspoň tři.
|
|
| Vesnická cyklistika.
|
|
| Plůtek.
|
|
| Narušitelky vesnické idylky.
|
|
| Vzhůru do hor, nebo jenom přes kopec do dalšího údolí? (Naviguje nás Honza & Džon)
|
|
| Trochu se nám rozpršelo.
|
|
| Monastir a klášter Durau.
|
|
| Turistická značka k vodopádu Duruitoarea - připadám si jako Rambo někde v pralese za období dešťů.
Všude ňáký kytky, stromy, kořeny, skopce, dokopce, ale hlavně kaluže, blátíčko a klouzáníčko.
Zatím je to asi největší zkouška psychické odolnosti našeho týmu.
|
ČT 12. 9. vodopád Duruitoarea - cabana (chata) Dochia
|
|
| Vodopád Duruitoarea. Najdete Džona?
|
|
| Holky, to je ale kořen!
|
|
| Asi jsme nahoře, na náhorní plošině. Trochu mrzne, mlží a fučí.
|
|
| Cabana Dochia. Neplánovaně, ale rádi se tu najíme a přespíme.
|
|
| Vydatně jsme se posílili místními specialitami,
tak skoukneme před spaním nějaké to mlhavé panorama z nedalekého vrcholu Toaka (1900 m n.m.). Originální přístupová cesta, dnes již ne zcela použitelná, místy až nebezpečná.
|
|
| První naše vrcholové foto.
|
|
| Na chatě jsme se zabydleli velice rychle.
|
PÁ 13. 9. Toaca (1900 m n.m.) - cabana Dochia - ...
|
|
| Je pátek 13. září 2002, asi 5:30, my stojíme opět na vrcholu Toaca a romanticky vrcholíme s vycházejícím Sluncem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Toaca (1900m n.m.) - o kousek druhý nejvyšší vrchol pohoří Ceahlau.
|
|
| Na náhorní plošině pohoří je kromě meteorologické laboratoře i kostelík z roku 1992, kde trvale žijí 4 mniši.
|
|
| Kafíčko cestou dolů z hor.
|
SO 14. 9. ... - Neagra - Bicazu Ardelean - náklaďák: Bicazská soutěska - pěšky: Lacu Rosu
|
|
| Jsme v údolí, ve vesnici Neagra.
|
|
| Vstupní brána do uličky, která vede ke kostelu.
|
|
| Úspěšný náklaďákostop k Bicazské soutězce.
|
|
| Bicazská soutězka - račtě vstoupit.
|
|
| Můj osobní dojem - supr skály, úctyhodná vejška, drsňácký skálolezecký cesty ...
|
|
| ... a taky odpudivá silnice, auta, čoud, smrad, hluk a násilná komerce pro západní turisty.
|
|
| Kousek nad soutěskou nachází se Lacu Rosu. Mladičké jezírko, kde to rozhodně nevypadá tak půvabně jako na tomhle obrázku.
|
NE 15. 9. Lacu Rosu - bus: Brasov - vlak: Busteni
|
|
| Z pohoří Ceahlau jsme zkusili ujet autobusem za počasím na jih, do Brasova ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PO 16. 9. Busteni - násup na Masiv Bucegi - Piatra Arsa - ...
|
|
| ... a pak vlakem do Busteni a na další malé pohoří - Bucegi. Nastupujeme tedy tam do tý mlhy asi kilometr "kolmo" nahoru, do nejvěšího seskupení skalních útesů ve střední Evropě.
|
|
| V polovině kopce - zalézáme do mraku.
|
|
| Na kopci - ejhle, mrak je ten tam (vylezli jsme zprava).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Trochu se nám to zase zatahuje.
|
ÚT 17. 9. ... - cabana Valea Dorului - jezero Lacuri (nenalezeno) - nad jezerem Bolboci - ...
|
|
| Ráno zase roztahuje.
|
|
| Mám rád stany, jsou to takové trvělivé fotograické objekty, obzvlášť spí-li vnich lenoši co jsou zvyklí vstávat v 10:00.
|
|
| A obloha se zase zatahuje.
|
|
| A už to zas není moc veselý.
|
|
| "Ovečky, ovečky ...
|
|
| ... pójďte domů!"
|
|
| "Nepudem!"
|
|
| "Pro koho?"
|
|
| "Pro vlka, kterýho na tomhle místě potkala Beruška, když se nezodpovědně vzdálila od naší smečky."
|
|
| Tak pozor, tady to smrdí hygienou. Rychle pryč.
|
ST 18. 9. ... - cabana Pestera - Monastir Pestera - jeskyně Ialomita - Medvědí soutěska - cabana Babele - Caraiman (kříž) - ...
|
|
| Ranní ruch na táborovém náměstí.
|
|
| Monastir Pestera a za jeho branou 400 m hluboká jeskyně Ialomita.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Je to teda pořádná ďoura, ale už bych radši ven.
|
|
| Hned vedle monastiru ústí Medvědí soutěska. Katka s Džonem došli proti proudu medvědího potoka nejdál a vrátili se hned jak potkali první opravdickou medvědí stopu.
|
|
| Hop a skok, skok a hop ... a šplouch!
|
|
| Vyměkli bysme, ale nová lanovka na Babele nejezdí, tak šlapeme 2 hodiny do pořádnýho kopce. Odměnou je nám čaj v cabaně Babele a samozřejmě úchvatná panoramata.
|
|
|
|
|
|
| Caraiman - kříž postavený po 1. světové válce. Stojí nad kolmou stěnou, 1200 metrů přímo nad městečkem Busteni, odkud jsme před 2 dny vyrazili.
|
|
|
|
|
|
| Kousek vedle je i monumentální televiní vysílač, nazývaný také raketou.
|
|
| Omu (2505 m n.m.) - nejvyšší vrchol pohoří Busteni. Tam se podíváme zítra, ale prozměnu zase v mlze.
|
|
| Ještě musíme přežít nejstudenější noc našeho výletu. Zaplať Pánbůh za tuhle propadlinu, kde aspoň tak moc nefouká.
|
ČT 19. 9. ... - cabana Omu - Omu (2505 m n.m.) - vodopád U ďáblova mlýna - ...
|
|
| Vrchol Omu (2505 m n.m.) je tam u tý tyčky, takže to dolezem někdy příště a bez sněhu.
|
|
| Honzík!
|
|
| Počasí nic moc, tedy hurá dolů, mezi lidi.
|
|
|
|
|
|
| Omu se nám na rozloučenou ještě dvakrát asi na 30 vteřin ukázal a pak nadobro zmizel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Vodopád U ďáblova mlýna.
|
|
| Vodopád Medvědí?
|
PÁ 20. 9. ... - Simon - koňský povoz: Bran - hrad Bran, skanzen - bus: Brasov
|
|
| Ráno jsme 2 kiláky vesnicí Simon prosvištěli tímhle bourákem ...
|
|
| ... a dorazili na malý, skromný, tajuplný a útulný "Drákulův" hrad Bran.
|
|
| Roztomilé nádvoříčko.
|
|
| A to je konec. Ahóóój!
|
SO - NE 21.-22. 9. Cesta domů vlak: Brasov - Oradea
|
mates